Názvy míst

Popis

Bývalý mlýn u řeky Bečvy. Proč byl postaven na Jurčově gruntu se neví, ale možná proto, že to jinde nešlo. Strouha k mlýnu byla vedena od řeky Bečvy, začínala na Vaškově pozemku čp.38 a táhla se přes Jurčuv grunt čp.18 a Plandoruv grunt čp.43, do Bečvy se zpět vlévala na obecním pozemku za Plandorovým gruntem. Mlýn tedy patřil k fojtství, bylo mu přiděleno čp. 58. Ve druhé polovině 18. století byli mlynáři Šimčíkovi, na začátku 19. století Mizerovi, vysloužilí fojti, po roce 1830 zase Šimčíkovi, od roku 1870 Jan Vašek, syn fojta, od roku 1874 Solanští, potomci po mlynářském rodu z Prostřední Bečvy a za protektorátu Rudolf Čagánek. Mlýn dvakrát vyhořel, podruhé to bylo 25. září 1933. Cesta k mlýnu, dnes již téměř zaniklá, vedla přes Jurčuv les. Jezdilo se i po rovině do Rožnova a pak přes Bečvu brodem. Říkalo se: " je sucho, pojedeme do mlýna". Asi na začátku 20. století byla vybudována k mlýnu příjezdová cesta z tylovské strany od Dlůhé. Přestože mlýn sloužil několik staletí, nedokázal v pozdější době konkurovat zvláště kvalitou. Proto někteří gruntovníci jezdili raději z Hážovic až do mlýna k Pečivovi ve Valašském Meziříčí. V roce 1949 uvedla majitelka mlýna Marie Solanská, vdova po mlynáři Medardu Solanském, živnost do klidu. Tím skončila éra mlynářství v Hážovicích. (Z "Hážovice - moja dědina")

Topologická data

Typ toponyma: pojmenování objektu vázaného na osídlení
Druh toponyma: obytný dům

Dokumenty k místu

K místu nemáme žádnou dokumentaci.

Příběhy

Respondent ID: 1

Sdílejte

Sdílejte toto místo na Vaši oblíbenou sociální síť!